Digitální nátisk – simulace ofsetového tisku2018-07-24T14:14:02+00:00

Digitální nátisk – „proofing“ systém

Digitální nátisk je dnes nedílnou součástí profesionální předtiskové přípravy, kde je základním kontrolním a schvalovacím prvkem v technologickém procesu vzniku tiskoviny. Barevný nátisk v obecném pohledu charakterizuje podobu finálního vytištěného produktu. Certifikovaný digitální nátisk může sloužit jako „dohoda“ o výsledné barevnosti tiskoviny mezi tiskárnou a zadavatelem. Může také sloužit jako kontrolní prvek v procesu předtiskové přípravy a schvalování, nebo jako vodítko, přikládané k objednávce.

Naše prepress studio používá digitální nátisk na bázi tiskárny Epson Stylus Pro4800.

Základní technické parametry:

  • software:  Mirage Pro

  • tiskové rozlišení: 720 x 720 dpi, 1440 x 720 dpi

  • tiskové barvy: C, LC, M, LM, Y, K, LK, LLK

  • papíry: ILFORD Satin S250 nebo Proofing Paper Semimatte 250g

Simulace ofsetového tisku

Digitální nátisk dokáže simulovat ofsetovou tiskovou technologií na různých typech papírů za pomocí ICC profilů, které při barevných přepočtech využívají nezávislý barevný prostor (obvykle Lab),

Díky dnešním vyspělým inkoustovým nátiskovým řešením jsme schopni za zlomek původní ceny vytvořit nátisk, který je neporovnatelně přesnější, než jaký jsme běžně získávali ještě před cca deseti lety, a který je schopen plnit roli kontraktačního nátisku.

Digitální nátisk

Simulační profil a jeho věrohodnost

Simulační profil (též referenční profil) je profil simulované tiskové technologie. V drtivé většině případů jde o CMYK tiskový profil (např. Fogra 39L).

Referenční profil je dalším klíčovým faktorem nátiskového procesu. Nátiskový software vypočte podle referenčního profilu předpokládanou finální (tzn. simulovanou) barevnost tiskových dat a ta jsou odeslána na nátiskovou tiskárnu, kde jsou vytištěna (více či méně přesně v závislosti na kvalitě kalibrace tiskárny). Je tedy zřejmé, že velký díl odpovědnosti za přesnost celé simulace záleží na nátiskovém programu (jak algoritmy  vypočítají simulovaný obraz).

Co si běžně neuvědomujeme je, že bráno do důsledku simulujeme takto referenční profil a nikoliv tiskový proces. V reálné praxi lze vysledovat více situací, kdy referenční profil nemusí přesně odpovídat simulovanému tiskovém procesu, Tyto odchylky tak vedou k tomu, že ani přesný certifikovaný nátisk nemusí odpovídat finálnímu výtisku.